Paní starostko, myslím, že od našeho posledního rozhovoru vaše spokojenost s průběhem sletu spíše vzrostla, než poklesla…
Máte pravdu. Cítím především velké ulehčení, že jsme všechno zvládli a snad jen na nějaké malé drobnosti šlo všechno podle plánu. A především – ke spokojenosti účastníků a diváků. Jsem nesmírně šťastná, že ta ohromná práce desítek, možná stovek lidí v Praze i v regionech se tak dobře zúročila. Ráda bych poděkovala i všem partnerům, bez kterých bychom slet nemohli připravit tak dobře.
Čím vás letošní slet mimořádně oslovil? Který jeho okamžik byste ráda vyzdvihla?
Těžko něco nadřadit jinému. Ale pokud bych měla něco říci, pak kromě té fantastické atmosféry jsem měla mimořádnou radost ze zapojení našich nejmenších a mládeže. Bylo z nich cítit obrovské nadšení a nasazení a vzbuzovali důvěru v dobrou budoucnost Sokola. A nešlo jen cvičence – byly tu i skvělá vystoupení na pódiích, členové sokolské stráže, kteří tolik pomohli při organizaci sletového průvodu nebo naši mladí symfonikové, kteří pozdvihli galapředstavení v O2 aréně o další úroveň výš. Velmi pozitivní bylo, že sletu si všimla i naše politická reprezentace. Pan premiér strávil na sletu podstatnou část čtvrtečního odpoledne a celý večer. Bylo vidět, že zájem z jeho strany nebyla jen zdvořilost.
Vyvrcholením sletu jistě byla hromadná cvičení. I tady vyšlo všechno podle plánu?
Když ve čtvrtek v podvečer a v pátek dopoledne začalo pršet, na chvíli mi zatrnulo. Ale v tom podstatném určitě všechno podle plánu vyšlo. Bylo to krásná ukázka sokolské pospolitosti a schopnosti táhnout pro dobrou věc za jeden provaz. Ať už cvičenec přijel z Mladé Boleslavi nebo z Ameriky, dokázal se bez problému zapojit a spoluutvářet společný program. V tom je naše síla!
Letošní let byl i ve znamení oslav stoletého výročí vzniku Československa. I s tímto rozměrem programu jste byla spokojena?
Ano, jsem přesvědčena, že sté výročí republiky jsme oslavili opravdu důstojně. Je to ostatně naše povinnost vůči našim předchůdcům, vždyť za tento stát tisíce z nich položili život. Ať už v našich zahraničních armádách nebo v domácím odboji. Motiv výročí se prolínal celým programem, od sletového průvodu přes výstavu v Tyršově domě a především v hromadných cvičeních – měli jsme jednu skladbu věnovanou přímo česko-slovenskému soužití, jiné skladby odkazovaly na české historické okamžiky.
Slet ukázal rozmanitost sokolských aktivit. Že není jen organizací sportovní, ale i kulturní. Měli jsme první ochotnické představení v dějinách na scéně Národního divadla a obnovenou tradici sokolských pohlednic od předních výtvarníků. Byl v tom XVI. slet mimořádný nebo to bude příště podobné?
Je těžké předpovídat, co bude za šest let, ale zejména návrat k tradici prací inspirovaných sokolem od významných současných českých malířů byl podle mě skvělým krokem a budeme se snažit v tom pokračovat. Co se týká sokolských ochotníků na scéně Národního divadla – to byl skutečně mimořádný večer, i svojí skvělou úrovní. Uskutečnil se i díky výročí Československa, se kterým jsou sokolové tolik spjatí. A jestli se nám ještě někdy k něčemu podobnému podaří vedení Národního divadla přemluvit…kdo ví…
Asi bychom neměli zapomenout ani na to, že nebyl jen jeden, „velký“ slet, ale i skoro 40 regionálních – krajských, župních, oblastních…
A nejen sletů – i spousta sletových sportovních soutěží pro všechny věkové kategorie, kulturní akce, krajské prezentace. Chtěli jsme slet otevřít, proto jsme úzce spolupracovali s ostatními sportovními a kulturními – neškolskými – organizacemi.. Kromě ohromného díku všem, kteří se na nespočtu těchto akcí podíleli, bych chtěla vyjádřit právě radost ze vztahů, které se podařilo navázat mimo Sokol. Vidím v tom velký vklad do budoucna.
Zapojení zahraničních účastníků je jedna z věcí, která dělá Sokol výjimečný. Měli jste po sletu zasedání Rady Světového svazu sokolstva – došlo tam i na hodnocení sletu?
Samozřejmě, byl to jeden z hlavních bodů programu. Bylo určitě příjemné, vyslechnout si slova chvály a nadšené odezvy zahraničních jednot. Chválili pestrý program, dobrou organizaci, ale především skvělou atmosféru. A už se těší, až se za šest let v Praze zase potkají. A i za to opět patří velký dík našim skvělým dobrovolníkům!
XVI. všesokolský slet je tedy za námi, chystáte si už v hlavě program na ten XVII.?
Teď si budu muset hlavně pořádně odpočinout, i když nebude to ze dne na den. Práce teď bude nějakou dobu spíš pomalu ubývat, než že by náhle přestala. Ale nějaké nápady jistě už mám, ale nebudu prozrazovat předem. Nechte se překvapit!