Děkujeme čtenářům sletového webu za přízeň
Tyto stránky zůstávají v provozu, už je ale nebudeme doplňovat. Další informace o Sokole, prosím, hledejte na stránkách www.sokol.eu.
Těšíme se na shledanou na XVII. všesokolském sletu v roce 2024!
- Publikováno v AKTUALITY
Zdeněk Svěrák: Sokol mě pochlapil
Jak se Vám líbil slet?
Jako bývalý sokol jsem sledoval XVI. slet se značnou dávkou sentimentu. Byl jsem samozřejmě zvědav, jak se bude dětem cičit na Uhlířovy a moje písničky, ale mé dojetí způsobilo něco jiného: s jakou chutí se sjeli cvičenci všech věků do Prahy, aby bezchybně předvedli, na co se celý rok připravovali. Dojala mě také solidarita hlediště s velikým travnatým jevištěm. Potlesk za každým podařeným efektem. A ukázalo se, že mě dokáže dojmout i naprosto dokonalá organizce, díky které na sebe jednotlivé skladby navazovaly bez jediné hluché minuty. Byl jsem rád, že Sokol žije.
V kolika letech jste začal chodit do Sokola? Pamatujete si ještě, do jaké sokolovny to bylo?
Bylo mi devět let, když mě rodiče přihlásili do Sokola v Praze Vršovicích. Měl jsem to z domova dost daleko, asi tři kilometry pěšky, ale chodil jsem poctivě, dokud nám Sokol nezrušili.
Čemu všemu jste se v Sokole věnoval?
Zatoužil jsem stát se trubačem, a tak jsem se naučil na trubku zvanou fanfárka. Nemá žádné klapky, troubí se na ni jako na polnici.
Jaké vzpomínky na své působení v Sokole máte? Co Vás tam nejvíc bavilo?
Nejvíc vzpomínám na dva letní sokolské tábory. Konaly se poblíž šumavského městečka Frymburk na místě vojenského tábora, který tu zanechala americká armáda. Stýskalo se mi po rodičích, ale s odstupem vím, že mě to pochlapilo. Naučil jsem se plavat a měl jsem úspěšné číslo u táboráku.
Měl jste na mysli někoho konkrétního ze Sokola, když jste psal svoji postavu z Po strništi bos, která je také sokolem?
Inspirací pro tu vlasteneckou postavu byl řídící učitel mé manželky. Jestli byl sokol, nevím. Udělat z něj sokola mě ale napadlo, protože to z charakteru této postavy logicky vyplývalo.
Jak vidíte budoucnost Sokola? V čem vidíte jeho hlavní hodnotu v dnešní době?
Byl pro republiku užitečný v jejích těžkých dobách a jeho ideály by se neměly v naší „bezideálové“ době ztratit.
- Publikováno v AKTUALITY
Česká televize ukáže, že Sokol žije!
Hned tři generace turnovské rodiny Linhartových uvidíte v novém dokumentu České televize, který vznikl ve spolupráci s Českou obcí sokolskou. „Začátkem prosince jsme ČOS požádali o tipy na vícegenerační sokolské rodiny, z nichž jedna by se měla stát hrdinkou připravovaného dokumentu. Sešlo se nám víc jak 10 možností, z nichž jsme nakonec vybrali právě Linhartovi,“ říká populární sportovní komentátor, moderátor a velký fanda Sokola Jakub Bažant.
Sokolská činnost Linhartových je velmi pestrá – nejstarší generace se věnuje aerobiku, Tereza Linhartová je organizátorskou duší turnovského Sokola, kde působí i jako jeho jednatelka, člen nejmladší generace, šestnáctiletý Vojtěch, nacvičoval sletovou skladbu Borci – a také pomáhal televizní produkci! „Napadlo mě, že bychom mohli Vojtěchovi půjčit kvalitní telefon, se kterým by pro nás natočil nějaké vlastní záběry ze zákulisí. Nechali jsme mu úplnou volnost, co točit, jak si namluvit vlastní komentář a myslím, že to dopadlo velmi dobře,“ vysvětluje Jakub Bažant. A protože Turnov je srdcem Českého ráje, málokoho asi překvapí, že členové rodiny Linhartových se věnují i značkování turistických tras.
Sami Linhartovi berou svoji „slávu“ s velkým nadhledem. „Trému jsem měla jen při prvním natáčení, teď už se jen těším na výsledek,“ říká Tereza Linhartová. Nejvíc si podle ní natáčení užívala babička, s největším odstupem k němu na začátku přistupovala její dcera. „V Praze se ale nechala přemluvit k rozhovoru a nakonec se s tím dostala i do hlavních zpráv. Natáčení jsme si pak vlastně užívali všichni,“ dodává s úsměvem Tereza Linhartová.
- Publikováno v AKTUALITY
Známé osobnosti o sletu: výjimečné zážitky a slova obdivu
kardinál Dominik Duka, primas český:
To, co mne opravdu udivilo a potěšilo je skutečnost, že vaši cvičitelé a činovníci jsou dobrovolníky. Myslím, že ve světě, kde vše se počítá na krátkodobý zisk, byl právě všesokolský slet velikou manifestací proti mamonu a sobectví. Vaše účast na slavnostní bohoslužbě v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha v hojném počtu téměř 6 000 účastníků všech věkových kategorií nám připomněla nejenom bohoslužbu v Aténách při otevření prvních novodobých olympijských her, ale také i bohoslužbu z 25. listopadu 1989, kterou sloužil nezapomenutelný kardinál František Tomášek. Přeji vám, milé sestry a bratři sokolové, aby Sokol stále vzkvétal a hájil historické kořeny, ze kterých vyrostl a které jsou základem naší evropské kultury a civilizace.
Antonín Panenka, mistr Evropa ve fotbale 1976:
„Jako kluk jsem byl tak trochu nepřímým členem Sokola, i když “Sokol” se to tehdy nejmenovalo. Chodil jsem tam s ostatními dětmi cvičit. Pamatuju si i na cvičení v Tyršově domě, kde jsem koketoval s atletikou. Sokolům držím palce, protože jsem zažil i lidi v Americe, kteří byli staří sokolové a přišli na setkání v sokolských krojích. Sokol je dobrá věc, která dává lidem možnost si zasportovat. A takových v dnešní době moc není. Slet se mi moc líbil, stejně jako se to určitě líbilo divákům na stadiónu i u televize.“
Dominik Hašek, olympijský vítěz v hokeji 1998:
„Vím, kde v Pardubicích stávala sokolovna, párkrát jsem tam byl, i když do Sokola jsem cvičit nechodil. Ale moc dobře jsem věděl, co to Sokol je, mimo jiné od prarodičů, kteří tam chodili cvičit. Slet jsem sledoval v televizi a je dobře, že tato tradice byla obnovena. Tělocvik je prostě důležitá věc a lidé by mu měli věnovat mnohem více než jen dvě hodiny týdně ve škole. Sokol je velice prospěšná organizace, protože lidi sdružuje. A nejde jen o cvičení – je tam parta lidí, mezi kterými najdete přátele.“
Kateřina Neumannová, olympijská vítězka 2006:
„Osobně jsem nebyla členkou, ale Sokol znám samozřejmě od malička. Je to obrovská tradice a základ pohybových dovedností pro každého, i když třeba nemá závodní ambice, ale chce se hýbat. Myslím, že základ Sokola, tedy myšlenka naučit se ovládat svoje tělo a sportovat je myšlenka, která přežívá a doufám, že tady bude navždy. Na sletu jsem bohužel být nemohla, ale samozřejmě jsem ho sledovala. Dopadlo to dobře a spousta lidí krásně cvičila!“
Jiří Kejval, předseda Českého olympijského výboru:
Naši dědečkové a babičky do Sokola samozřejmě chodili. Já hrál hokej, takže do Sokola jsem nechodil. Ale tuto organizaci moc obdivuju, nejen kvůli její historii, ale i přítomnosti – právě slet byl nádherným důkazem, jak perfektně to funguje i v dnešní době.
Václav Hybš, kapelník:
„S velkou radostí jsem se zúčastnil XVI.všesokolského sletu pro oba dny. Můj veliký obdiv a uznání patří všem, kteří se na této nádherné a mimořádné akci podíleli. Ať už to byl přípravný výbor, výběr krásné hudby, trpělivost a práce cvičitelů či vystoupení samotných cvičenců. Užíval jsem si báječnou atmosféru a nestyděl jsem se za slzy dojetí. Přeji Sokolu do dalších let úspěch a mnoho nových nadšených příznivců.“
Jaroslav Uhlíř, hudební skladatel:
Slet byl výborný! My jsme ale s manželkou pár dní před ním jeli z posledního rozloučení s Boříkem Pencem – dlouholetým členem divadla Járy Cimrmana a zažili jsme v souvislosti se sletem něco naprosto neskutečného. Na stanici Želivského byly děti, které cvičily na naše – tedy mé a Svěrákovy písničky. Hned nás obklopily, nastoupili jsme pak společně do vagónu a ony začaly spontánně zpívat. Vydržely to několik stanic. Ostatní cestující se přidali a tleskali – no, nikdy před tím jsme takhle s veselou z tak smutné události nešli. To se stane jednou za život.
Zdeněk Svěrák, spisovatel, scénárista, herec:
Jako bývalý sokol jsem sledoval XVI. slet se značnou dávkou sentimentu. Byl jsem samozřejmě zvědav, jak se bude dětem cičit na Uhlířovy a moje písničky, ale mé dojetí způsobilo něco jiného: s jakou chutí se sjeli cvičenci všech věků do Prahy, aby bezchybně předvedli, na co se celý rok připravovali. Dojala mě také solidarita hlediště s velikým travnatým jevištěm. Potlesk za každým podařeným efektem. A ukázalo se, že mě dokáže dojmout i naprosto dokonalá organizce, díky které na sebe jednotlivé skladby navazovaly bez jediné hluché minuty. Byl jsem rád, že Sokol žije. Byl pro republiku užitečný v jejích těžkých dobách a jeho ideály by se neměly v naší bezideálové době ztratit.
Petr Dvořák, generální ředitel České televize:
Slet se stal více než důstojnou připomínkou sta let existence našeho novodobého státu i historických okolností, které jeho vznik provázely. Věřím, že také aktivity České televize jakožto generálního mediálního partnera sletu přispěly k jeho pozitivní historické reflexi.
Zdeněk Barták, hudební skladatel, hudební dramaturg sletu:
Když jsme spolu s autory jednotlivých skladeb připravovali jejich hudební složku, snažili jsme se pro Vás najít rozmanitý a atraktivní hudební doprovod, na který budete s chutí cvičit a hudba se Vám bude líbit. Když jste, sestry a bratři, předváděli svoje famózní výkony před televizními kamerami a hlavně nadšeným publikem, které vás mnohokrát ocenilo v Edenu zaslouženým a nadšeným potleskem, byl jsem na Vás opravdu pyšný a dojatý. Byla to velká pocta sokolskému duchu, tradici i naší milované republice. Pro mě bylo velkou ctí se jako hudební dramaturg i autor podílet na této neopakovatelné a velmi významné celospolečenské akci a věřím, že se s Vámi všemi brzy uvidím při přípravě XVII. všesokolského sletu v roce 2024.
- Publikováno v AKTUALITY
Vyfoťte radost z pohybu a vyhrajte kameru GoPro!
Účastnit soutěže se může každý, fotografie vyjadřující radost z pohybu ale musí vzniknout v České republice. „Soutěžit může kdokoliv, a to vložením fotografie na facebook nebo instagram, kde může také hlasovat pro nejlepší snímek. Kromě hlavních finálových cen budou v průběhu soutěže měsíčně vyhlašovány ceny ambasadorů. Jejich role se ujaly slavné osobnosti a první vítěznou fotografii vybere zpěvák, beatboxer a herec Ondřej Havlík, známý mladšímu publiku jako Endru. Další dva ambasadoři jsou velkým překvapením pořadatelů soutěže,“ popsal Lukáš Bajer z pořádající agentury CzechTourism.
Vítězné snímky vybere odborná porota předních českých fotografů a osobností, která bude hodnotit hlavně nápad, kreativitu nebo umělecké ztvárnění, vyhrát tak může každý. Technická kvalita fotografie není rozhodující, prim hraje originální nebo emotivní nápad. V „sokolské“ kategorii jde tedy o naplnění sportu pro každého. Ten nemusí být na vrcholové úrovni, má ale přinášet radost z pohybu. Slavnostní vyhlášení celkem 30 výherců s předáním cen proběhne 6. října 2018 v rámci programu festivalu Tourfilm v Karlových Varech.
Soutěž je součástí projektu Oslavme společné století, který v rámci oslav sta let od založení československého státu připomíná významné události provázející nás společným stoletím.
Své fotografie mohou lidé posílat na stránky soutěže na facebooku a instagramu až do 15. září 2018, 23:59 hodin. Soutěží se ve třech věkových kategoriích: do 18 let, od 18 do 25 let a nad 25 let. Více informací najdete na stránkách www.souteznemenilbych.cz.
- Publikováno v AKTUALITY
Nesokolové chtějí po sletu do Sokola!
„Díky tomu, že jsem vypomáhal na sletu, tak jsem se rozhodl, že se stanu Sokolem.“ „Po této jedinečné události se stávám členkou Sokola! 🙂 Doufám, že v roce 2024 na sletu vystoupí celá naše 5-ti členná rodina…“ I tak vypadají ohlasy XVI. všesokolského sletu na Facebooku. Veřejnost byla nadšená a to už se projevuje zvýšeným zájmem o členství v Sokole. Tenbto zájem byl ovšem vysoký už dávno přes sletem, takže některé sokolské jednoty (jako například ta v Roztokách u Prahy) se teď musí pořádně ohánět, aby mezi sebou mohly další bratry a sestry a přivítat.
Za každého nového sokola či sokolíka, který podpoří sokolské myšlenky jsme ale samozřejmě velmi rádi. Pozvěte i své známé, ať se k nám přidají! Skvělý průběh sletu byl tou nejlepší reklamou a byla by škoda tuto příležitost nevyužít. A vy, kteří si zjišťujete, jak se stát členem – poohlédněte se v místě svého bydliště, je-li tam sokolská jednota, případně ve vašem nejbližším okolí. Určitě vás rádi přivítají. Pomůže vám i stránka www.sokol.eu, sekce Sokol v krajích.
Takže: milí noví bratři a sestry – vítejte v Sokole! Nazdar!
- Publikováno v AKTUALITY
Modrý mauritius a Bombajský dopis poprvé společně v Praze!
Legendární Bombajský dopis patří do trojice nejdražších filatelistických objektů na světě. Dopis je jedinečný svými známkami – „jednopencemi“ (červenými mauricii), které jako jediné na světě mají široké okraje. Tento dopis odeslal dne 4.1.1850 reverend L. Banks působící na Mauritiu na adresu Biblické společnosti v Bombaji. Celistvosti nese otisky poštovního razítka úřadu Port Luis.Obálka byla objevena roku 1897 panem Ch. Howardem na bombajském bazaru. Již příští rok ho ale šťastný nálezce prodal a od té doby změnil majitele ještě několikrát. V roce 1917 se stal součástí proslulé sbírky A.F. Lichstensteina, kde zůstala až do roku 1968. Tehdy jí zakoupili známí filatelističtí obchodníci bratři Weillové z New Orleansu, kteří ho vlastnili dalších více než 20 let. Poslední prodej proběhl ve Švýcarsku v roce 2016, kdy se stal majitelem této rarity český sběratel, který tento málokdy viděný dopis představí světové veřejnosti na naší pražské výstavě.
Modrý mauricius je patrně nejznámější poštovní známka na světě. Zároveň je i jednou z nejcennějších. Známka modré barvy s nominální hodnotou 2 pence byla vydána spolu se známkou červené barvy (což je právě onen červený mauricius z Bombajského dopisu) s nominální hodnotou 1 penny 20. září 1847 na ostrově Mauricius. Jedná se o vůbec první známky britské koloniální říše vydané mimo vlastní Velkou Británii. Tam byly první známky vydány o sedm let dříve, v roce 1840. Každý z mauriciů byl vydán v počtu pouhých 500 kusů.
Ozdobou výstavy bude skutečný Bombajský dopis, ale nic Vám nebrání pořídit si skvělou památku na něj. Při této příležitosti se zastavte u stánku České pošty, generálního partnera Světové výstavy poštovních známek Praga 2018. Prodejní stánek České pošty během konání výstavy Praga 2018 bude nabízet k prodeji příležitostný poštovní aršík Bombajský dopis. Námět aršíku vychází z motivu známky a je doplněný o motiv historické mapy. Nominální hodnota aršíku je 59 Kč. Tak pořiďte vašemu sletovému aršíku bratříčka!
- Publikováno v AKTUALITY
XVI. všesokolský slet pohledem Markéty Navrátilové a Václava Pancera
Pokud vás zaujaly atraktivní obrázky obou fotografů, není se co divit. Oba jsou na slovo vzatí profesionálové s úctyhodným životopisem. Markéta (rodačka z moravského Kyjova) se sportu různým způsobem věnuje od dětsví. Do svých deseti let aktivně provozovala sportovní gymnastiku, v letech 1982–1993 hrála na vrcholové úrovni tenis (patřila dokonce do první pětky našich tenistek). Po absolvování gymnázia ve Zlíně ale nakonec vystudovala ateliér průmyslového designu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Postupně si vybudovala pověst vyhlášené sportovní fotografky. Je jedinou ženou, která má možnost v rámci Tour de France fotografovat cyklisty z motocyklu. Po dvouletém pobytu v Londýně mezi roky 2001–2002 navázala na svou předchozí práci na profesionálních cyklistických závodech. Společně s dokumentací vrcholového sportu vytvořila soubory o londýnském metru nebo fotografické deníky z cest po světě. V současné době pracuje na dokumentu o české amatérské cyklistice nazvaný Kola pro život. V minulém roce vydala vlastním nákladem obrazovou knihu Re-cycling. A jak se tak zkušené fotografce pracpvalo na sletu? “Všechny sletové akce byly vizuálně nesmírně zajímavé. Především oba programy hromadných cvičení byly snem každého fotografa. Doufám, že se mi podařilo tu výjimečnou atmosféru zachytit,” pochvalovala si práci po skončení sletu Markéta.
I pro rodilého Jihočecha Václava šlo o první slet fotografovaný od začátku do konce. Dříve zaznamenával jen části (např. průvod nebo nácvik). S láskou k fotografii se prakticky narodil. Jeho tatínek, Václav Pancer starší, je nestorem jihočeských fotografů (nedávno oslavil 92. narozeniny), který po několik desetiletí přispíval do nejrůznějších jihočeských novin. Václav se rozhodl kráčet v jeho stopách. A na tatínkovu práci navázal opravdu důstojně – stal se profesionálním fotografem pro ČTK a jako specialista na sportovní fotografii přinesl obrazové reportáže z mnoha významných světových sportovních událostí. A teď to nejlepší – i Václav je sokol! “Pocházím z Prachatic, kde je jedna z nejstarších jednot, založená roku 1891. Snažíme se nyní spíše z tradice a nostalgie držet existenci jednoty. Jen dva jsme v aktivním věku, běháme, jezdíme, na kole, lyžích, plaveme. Občas pro zábavu závodíme pod hlavičkou T. J. Sokol Prachatice,” říká bratr Václav o svých sokolských aktivitách. A i když už pro něj tedy Sokol není “španělskou vesnicí”, slet na něho hluboce zapůsobil: “Jsem velmi nadšený a zároveň překvapený tou silnou, zdravou energií, která na sletu byla. Té je v této době v naší společnosti pomálu. Takže fotografování byla radost na všech úrovních. Nálada byla skvělá, i když sokolové stáli při nácviku dvě hodiny na slunci v Edenu nebo se mačkali po půlnoci do přeplněné MHD. Nezapomenutelný je nedělný průvod Prahou. I když to byly pro fotografy spíše sprinty na krátkou vzdálenost. Dobrou atmosféru měly představení na nádvoří Tyršova domu. Na obrázky byl bohatý i gala večer. Emotivní byl závěr večera s ochotníky v Narodním divadle. Mě osobně nejvíc vzala za srdce, choreografií a hudbou, sestava staré gardy slovinských gymnastů na bradlech. Zkrátka – kdo to neprožije se Sokoly, dost těžko pochopí…”
Markéta i Václav si tedy focení na sletu užívali, důkazem jsou právě jejich sletové fotografie. Přejeme příjemnou prohlídku!
- Publikováno v AKTUALITY
Český sport oslaví 100leté výročí, sokolové jsou u toho
Základní částí projektu je anketa, ve které veřejnost vybírá slavné sportovní události. Století je rozděleno do dekád, v každé z nich je pak nominováno deset největších momentů desetiletí. “Nechceme prezentovat jednotlivé sportovce, ale situace, které se zaryly do paměti nejen českého národa, ale i ostatních zemí,“ uvedl předseda České unie sportu Miroslav Jansta.
Nominace pro každou dekádu budou oznámeny vždy v pondělí ve vysílání ČT sport v pořadu moderovaném Otakarem Černým a na webu projektu www.momentysportu.cz. Vítězové jednotlivých dekád budou postupně prezentováni na webu projektu.
„Původně jsme chtěli vyhlásit jen jednu událost, to by ale bylo nespravedlivé. Nechceme najít nejlepší výsledek, ale moment, který se skutečně zapsal do historie. V moci to mají i čeští fanoušci, kteří budou hlasovat na našich webových stránkách. Jsem osobně hodně zvědavý, jaký moment obdrží v některých úspěchy nabitých dekádách nejvíce hlasů,“ řekl ředitel programu ČT Sport Jiří Ponikelský
O absolutních vítězích jednotlivých dekád rozhodne v kombinaci s názorem diváků hlasování odborné akademie, složené z předsedů sportovních svazů a spolků, sportovních legend, sportovních novinářů a organizátorů velkých sportovních projektů.
Absolutní vítězové všech dekád budou slavnostně vyhlášeni 28. září v živém vysíláni ČT sport. Na vyhlášení největších momentů naváže na ČT 1 slavnostní galavečer, během kterého se představí největší postavy historie našeho sportu a zároveň aktéři nominovaných sportovních momentů. Pořad budou moderovat Marek Eben, Lucie Výborná, Libor Bouček a Adela Vinczeová (Banášová). Ještě před slavnostním večerem se osobnosti naší sportovní historie zúčastní slavnostního oběd na Pražském hradě, na který je pozval prezident republiky.
„Jsem moc ráda, že tímto projektem ukazujeme pospolitost nejvýznamnějších sportovních organizací. Sokol stál u kořenů českého sportu, což dokazuje, že hned tři nominované okamžiky v první dekádě jsou sokolské,“ uvedla starostka ČOS Hana Moučková.
Hlasování o momentech první dekády 1918 – 1928 začíná v pondělí 9. července a skončí v neděli 15. července v noci. Hlasování o momentech poslední dekády 2009 – 2018 začne v pondělí 10. září a skončí 16. září. Doprovodnou částí ankety budou soutěže na jejím facebookovém profilu @momentysportu, ve kterých mohou účastníci získat cenné sportovní relikvie, jako třeba podepsaný wimbledonský ručník Petry Kvitové, fotbalový míč s podpisem Petra Čecha či reprezentační hokejový dres s podpisy Jaromíra Jágra a Dominika Haška.
- Publikováno v AKTUALITY
„Slet mě nabil energií, kterou budu čerpat ještě dlouho,“ říká starostka Sokola
Paní starostko, myslím, že od našeho posledního rozhovoru vaše spokojenost s průběhem sletu spíše vzrostla, než poklesla…
Máte pravdu. Cítím především velké ulehčení, že jsme všechno zvládli a snad jen na nějaké malé drobnosti šlo všechno podle plánu. A především – ke spokojenosti účastníků a diváků. Jsem nesmírně šťastná, že ta ohromná práce desítek, možná stovek lidí v Praze i v regionech se tak dobře zúročila. Ráda bych poděkovala i všem partnerům, bez kterých bychom slet nemohli připravit tak dobře.
Čím vás letošní slet mimořádně oslovil? Který jeho okamžik byste ráda vyzdvihla?
Těžko něco nadřadit jinému. Ale pokud bych měla něco říci, pak kromě té fantastické atmosféry jsem měla mimořádnou radost ze zapojení našich nejmenších a mládeže. Bylo z nich cítit obrovské nadšení a nasazení a vzbuzovali důvěru v dobrou budoucnost Sokola. A nešlo jen cvičence – byly tu i skvělá vystoupení na pódiích, členové sokolské stráže, kteří tolik pomohli při organizaci sletového průvodu nebo naši mladí symfonikové, kteří pozdvihli galapředstavení v O2 aréně o další úroveň výš. Velmi pozitivní bylo, že sletu si všimla i naše politická reprezentace. Pan premiér strávil na sletu podstatnou část čtvrtečního odpoledne a celý večer. Bylo vidět, že zájem z jeho strany nebyla jen zdvořilost.
Vyvrcholením sletu jistě byla hromadná cvičení. I tady vyšlo všechno podle plánu?
Když ve čtvrtek v podvečer a v pátek dopoledne začalo pršet, na chvíli mi zatrnulo. Ale v tom podstatném určitě všechno podle plánu vyšlo. Bylo to krásná ukázka sokolské pospolitosti a schopnosti táhnout pro dobrou věc za jeden provaz. Ať už cvičenec přijel z Mladé Boleslavi nebo z Ameriky, dokázal se bez problému zapojit a spoluutvářet společný program. V tom je naše síla!
Letošní let byl i ve znamení oslav stoletého výročí vzniku Československa. I s tímto rozměrem programu jste byla spokojena?
Ano, jsem přesvědčena, že sté výročí republiky jsme oslavili opravdu důstojně. Je to ostatně naše povinnost vůči našim předchůdcům, vždyť za tento stát tisíce z nich položili život. Ať už v našich zahraničních armádách nebo v domácím odboji. Motiv výročí se prolínal celým programem, od sletového průvodu přes výstavu v Tyršově domě a především v hromadných cvičeních – měli jsme jednu skladbu věnovanou přímo česko-slovenskému soužití, jiné skladby odkazovaly na české historické okamžiky.
Slet ukázal rozmanitost sokolských aktivit. Že není jen organizací sportovní, ale i kulturní. Měli jsme první ochotnické představení v dějinách na scéně Národního divadla a obnovenou tradici sokolských pohlednic od předních výtvarníků. Byl v tom XVI. slet mimořádný nebo to bude příště podobné?
Je těžké předpovídat, co bude za šest let, ale zejména návrat k tradici prací inspirovaných sokolem od významných současných českých malířů byl podle mě skvělým krokem a budeme se snažit v tom pokračovat. Co se týká sokolských ochotníků na scéně Národního divadla – to byl skutečně mimořádný večer, i svojí skvělou úrovní. Uskutečnil se i díky výročí Československa, se kterým jsou sokolové tolik spjatí. A jestli se nám ještě někdy k něčemu podobnému podaří vedení Národního divadla přemluvit…kdo ví…
Asi bychom neměli zapomenout ani na to, že nebyl jen jeden, „velký“ slet, ale i skoro 40 regionálních – krajských, župních, oblastních…
A nejen sletů – i spousta sletových sportovních soutěží pro všechny věkové kategorie, kulturní akce, krajské prezentace. Chtěli jsme slet otevřít, proto jsme úzce spolupracovali s ostatními sportovními a kulturními – neškolskými – organizacemi.. Kromě ohromného díku všem, kteří se na nespočtu těchto akcí podíleli, bych chtěla vyjádřit právě radost ze vztahů, které se podařilo navázat mimo Sokol. Vidím v tom velký vklad do budoucna.
Zapojení zahraničních účastníků je jedna z věcí, která dělá Sokol výjimečný. Měli jste po sletu zasedání Rady Světového svazu sokolstva – došlo tam i na hodnocení sletu?
Samozřejmě, byl to jeden z hlavních bodů programu. Bylo určitě příjemné, vyslechnout si slova chvály a nadšené odezvy zahraničních jednot. Chválili pestrý program, dobrou organizaci, ale především skvělou atmosféru. A už se těší, až se za šest let v Praze zase potkají. A i za to opět patří velký dík našim skvělým dobrovolníkům!
XVI. všesokolský slet je tedy za námi, chystáte si už v hlavě program na ten XVII.?
Teď si budu muset hlavně pořádně odpočinout, i když nebude to ze dne na den. Práce teď bude nějakou dobu spíš pomalu ubývat, než že by náhle přestala. Ale nějaké nápady jistě už mám, ale nebudu prozrazovat předem. Nechte se překvapit!
- Publikováno v AKTUALITY