Autorkami skladby Děti, to je věc!, která je určena pro děti mladšího školního věku, pro chlapce i děvčata, jsou Jana Rosáková a Jana Vlčková. V rozhovoru povídají o pokračujících nácvicích.
Jak pokračují nácviky a jak jste s nimi spokojeny?
Na konci října proběhl 2. nácvičný sraz, na kterém jsme zvládli nácvik třetího, čtvrtého a pátého oddílu,takže cvičitelé umí celou skladbu a mohou vést nácviky v župách a jednotách. Máme zprávy, že někde již děti umí první dva oddíly. Trošičku déle asi bude trvat nácvik nejsložitějšího třetího oddílu,
ve kterém je hodně prostorových změn, manipulace s žíněnkami a navíc se mění i číslování cvičenců. Jsou označováni podle toho, co cvičí, nikoliv podle toho kde stojí v základním celku. Poslední dva oddíly pak půjdou opět rychleji. Na únorovém kontrolním srazu ještě upřesníme a sjednotíme detaily a na jaře by měla být skladba nacvičena. To je naše představa, a když to tak bude, budeme spokojeni. Pokud by někde měli problém a ozvou se nám, rádi poradíme, vysvětlíme, pomůžeme.
Naplnily se očekávané počty cvičenců ve vaší skladbě?
Podle hlášení z žup se do nácviku zapojuje téměř 700 dětí, což si myslíme, že při počtu skladeb pro tuto věkovou kategorii je přiměřené. Konečný počet se ale může změnit. Někde se ještě stále rozhodují, kterou z dětských skladeb si nakonec vyberou. Někde skladbu nacvičí, ale chtějí vystoupit jenom na župních sletech a do Prahy s dětmi jet nechtějí. To je nám líto, protože účast na sletu by dětem měla být odměnou za nácvik a navíc je to zážitek, na který se vzpomíná celý život. Moc si přejeme, aby si to ještě rozmysleli a děti do Prahy přivezli.
Došlo od předvedení u vaší skladby k některým úpravám?
K drobným změnám došlo, ale jsou to skutečně jenom malé „kosmetické“ úpravy několika cviků, aby buďto lépe vypadaly, nebo se dětem lépe cvičily.
Jak přijali cvičenci hudbu?
Písničky Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka jsou velmi melodické i rytmické a texty si děti rychle zapamatují. Při cvičení si je zpívají a všimli jsme si, že si je prozpěvovali i cvičitelé při nácviku na srazu. Takže hudbu cvičenci přijali velmi dobře a cvičí na ni rádi.
Co se při nácvicích projevuje pro cvičence nejtěžší?
Jak již bylo řečeno, nejsložitější bude asi 3. oddíl – Výlet do Šárky. Ale hlavně pro cvičitele, kteří musí jednotlivým dětem vysvětlit, kam mají dojít a co tam mají udělat, jak správně složit a uložit žíněnky atd. Při nesoustředěnosti a „živosti“ dnešních dětí to chce trochu více trpělivosti. Ale děti vše pochopí poměrně rychle a pak tyto pasáže patří k nejoblíbenějším částem skladby. Pro děti je pak asi nejtěžší naučit se správně ovládat míč, zejména přihrávat a chytat. A potom také obyčejný kotoul, aby byl správně provedený a hezky vypadal. Ale přesně o to nám při tvorbě skladby šlo – aby získaly
základní dovednosti, které pak mohou dál využívat ve cvičení všestrannosti.
