Po XVI. všesokolském sletu jsme poprosili některé známé osobnosti sportovního i společenského života, aby nám řekli, jak si slet užily. Někteří z nich přidali i pohled na svůj vztah k Sokolu. Dopadlo to pro slet a Sokol velmi dobře, jak se můžete přesvědčit níže sami…
kardinál Dominik Duka, primas český:
To, co mne opravdu udivilo a potěšilo je skutečnost, že vaši cvičitelé a činovníci jsou dobrovolníky. Myslím, že ve světě, kde vše se počítá na krátkodobý zisk, byl právě všesokolský slet velikou manifestací proti mamonu a sobectví. Vaše účast na slavnostní bohoslužbě v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha v hojném počtu téměř 6 000 účastníků všech věkových kategorií nám připomněla nejenom bohoslužbu v Aténách při otevření prvních novodobých olympijských her, ale také i bohoslužbu z 25. listopadu 1989, kterou sloužil nezapomenutelný kardinál František Tomášek. Přeji vám, milé sestry a bratři sokolové, aby Sokol stále vzkvétal a hájil historické kořeny, ze kterých vyrostl a které jsou základem naší evropské kultury a civilizace.
Antonín Panenka, mistr Evropa ve fotbale 1976:
„Jako kluk jsem byl tak trochu nepřímým členem Sokola, i když “Sokol” se to tehdy nejmenovalo. Chodil jsem tam s ostatními dětmi cvičit. Pamatuju si i na cvičení v Tyršově domě, kde jsem koketoval s atletikou. Sokolům držím palce, protože jsem zažil i lidi v Americe, kteří byli staří sokolové a přišli na setkání v sokolských krojích. Sokol je dobrá věc, která dává lidem možnost si zasportovat. A takových v dnešní době moc není. Slet se mi moc líbil, stejně jako se to určitě líbilo divákům na stadiónu i u televize.“
Dominik Hašek, olympijský vítěz v hokeji 1998:
„Vím, kde v Pardubicích stávala sokolovna, párkrát jsem tam byl, i když do Sokola jsem cvičit nechodil. Ale moc dobře jsem věděl, co to Sokol je, mimo jiné od prarodičů, kteří tam chodili cvičit. Slet jsem sledoval v televizi a je dobře, že tato tradice byla obnovena. Tělocvik je prostě důležitá věc a lidé by mu měli věnovat mnohem více než jen dvě hodiny týdně ve škole. Sokol je velice prospěšná organizace, protože lidi sdružuje. A nejde jen o cvičení – je tam parta lidí, mezi kterými najdete přátele.“
Kateřina Neumannová, olympijská vítězka 2006:
„Osobně jsem nebyla členkou, ale Sokol znám samozřejmě od malička. Je to obrovská tradice a základ pohybových dovedností pro každého, i když třeba nemá závodní ambice, ale chce se hýbat. Myslím, že základ Sokola, tedy myšlenka naučit se ovládat svoje tělo a sportovat je myšlenka, která přežívá a doufám, že tady bude navždy. Na sletu jsem bohužel být nemohla, ale samozřejmě jsem ho sledovala. Dopadlo to dobře a spousta lidí krásně cvičila!“
Jiří Kejval, předseda Českého olympijského výboru:
Naši dědečkové a babičky do Sokola samozřejmě chodili. Já hrál hokej, takže do Sokola jsem nechodil. Ale tuto organizaci moc obdivuju, nejen kvůli její historii, ale i přítomnosti – právě slet byl nádherným důkazem, jak perfektně to funguje i v dnešní době.
Václav Hybš, kapelník:
„S velkou radostí jsem se zúčastnil XVI.všesokolského sletu pro oba dny. Můj veliký obdiv a uznání patří všem, kteří se na této nádherné a mimořádné akci podíleli. Ať už to byl přípravný výbor, výběr krásné hudby, trpělivost a práce cvičitelů či vystoupení samotných cvičenců. Užíval jsem si báječnou atmosféru a nestyděl jsem se za slzy dojetí. Přeji Sokolu do dalších let úspěch a mnoho nových nadšených příznivců.“
Jaroslav Uhlíř, hudební skladatel:
Slet byl výborný! My jsme ale s manželkou pár dní před ním jeli z posledního rozloučení s Boříkem Pencem – dlouholetým členem divadla Járy Cimrmana a zažili jsme v souvislosti se sletem něco naprosto neskutečného. Na stanici Želivského byly děti, které cvičily na naše – tedy mé a Svěrákovy písničky. Hned nás obklopily, nastoupili jsme pak společně do vagónu a ony začaly spontánně zpívat. Vydržely to několik stanic. Ostatní cestující se přidali a tleskali – no, nikdy před tím jsme takhle s veselou z tak smutné události nešli. To se stane jednou za život.
Zdeněk Svěrák, spisovatel, scénárista, herec:
Jako bývalý sokol jsem sledoval XVI. slet se značnou dávkou sentimentu. Byl jsem samozřejmě zvědav, jak se bude dětem cičit na Uhlířovy a moje písničky, ale mé dojetí způsobilo něco jiného: s jakou chutí se sjeli cvičenci všech věků do Prahy, aby bezchybně předvedli, na co se celý rok připravovali. Dojala mě také solidarita hlediště s velikým travnatým jevištěm. Potlesk za každým podařeným efektem. A ukázalo se, že mě dokáže dojmout i naprosto dokonalá organizce, díky které na sebe jednotlivé skladby navazovaly bez jediné hluché minuty. Byl jsem rád, že Sokol žije. Byl pro republiku užitečný v jejích těžkých dobách a jeho ideály by se neměly v naší bezideálové době ztratit.
Petr Dvořák, generální ředitel České televize:
Slet se stal více než důstojnou připomínkou sta let existence našeho novodobého státu i historických okolností, které jeho vznik provázely. Věřím, že také aktivity České televize jakožto generálního mediálního partnera sletu přispěly k jeho pozitivní historické reflexi.
Zdeněk Barták, hudební skladatel, hudební dramaturg sletu:
Když jsme spolu s autory jednotlivých skladeb připravovali jejich hudební složku, snažili jsme se pro Vás najít rozmanitý a atraktivní hudební doprovod, na který budete s chutí cvičit a hudba se Vám bude líbit. Když jste, sestry a bratři, předváděli svoje famózní výkony před televizními kamerami a hlavně nadšeným publikem, které vás mnohokrát ocenilo v Edenu zaslouženým a nadšeným potleskem, byl jsem na Vás opravdu pyšný a dojatý. Byla to velká pocta sokolskému duchu, tradici i naší milované republice. Pro mě bylo velkou ctí se jako hudební dramaturg i autor podílet na této neopakovatelné a velmi významné celospolečenské akci a věřím, že se s Vámi všemi brzy uvidím při přípravě XVII. všesokolského sletu v roce 2024.
